Možné rozdíly v zaokrouhlení ve skladu SQL ekonomu
    Rozdíly v zaokrouhlení mohou nastat v několika případech. Systém SQL ekonom používá pro jednotkovou cenu 4 desetinná místa a pro celkovou cenu 2 desetinná místa (tedy haléře).

Příjem na sklad.
Zde se nejedná přímo o rozdíl v zaokrouhlení skladu, ale o rozdíl mezi došlou fakturou a příjemkou. Nastat může u velkého množství přijímaného zboží.
Příklad:
Přijde faktura, kde jedna položka je v následujících cenách:
10 325 ks v celkové ceně 133,18 tedy pokud vypočítáme přesnou nákupní cenu za 0.01289878934624697336561743341404 za 1 MJ (zaokrouhluji podle toho, co umí kalkulačka, jinak je číslo zcela jistě na více míst), tedy v tomto případě systém do ceny za 1 MJ dosadí 0.0129 (tedy dané číslo zaokrouhlí na 4 místa) a následně vynásobí počtem MJ. Tedy 0,0129 * 10 325 = 133,1925 – toto zaokrouhlí na 133,19. V tomto momentě je tedy rozdíl mezi vyfakturovanou a přijímanou položkou 0,01 Kč.
Při poslání do účetnictví (pokud účtujete příjem přes 111, 131) se do účetnictví pošle tedy 133,19. Z došlé faktury je posláno 133,18. Zde je tedy rozdíl 0,01 v účetnictví. Některé firmy (většina) tento rozdíl během roku nepřeúčtovávají, ale jen kontrolují, jestli u některé položky není více než v haléřích. K tomu v systému máme kontrolní sestavy. Následně na konci roku tento rozdíl celý dají na nákladový účet (někdo na daňový, někdo na nedaňový). Protože rozdíly jsou jak kladné, tak záporné, většinou se jedná o několik málo korun.
Některé z těchto firem si daný rozdíl rovnají na došlé faktuře tak, že na 111 dají částku z příjemky a účtují rozdíl v zaokrouhlení (nákladový účet) přímo na dané faktuře.
Další firmy to striktně řeší tak, že příjemka musí být přesně na haléř shodná s fakturou a nechtějí ve faktuře řešit rozdíly v zaokrouhlení. V tom případě jsou dvě možnosti. Jedna je ta, že danou položku rozdělíte na 2 položky tak, že jedna z nich bude v ceně 0,0129 s nějakým počtem MJ a druhá v ceně 0,0128 se zbytkem MJ. A to tak, že součet těchto dvou položek bude v Kč 133,18. Zde se to tedy musí zkoušet rozdělit tak dlouho až to z hlediska součtu bude souhlasit. Druhá možnost je z hlediska zadání jednodušší a spočívá v tom, že se tedy rozdíly dají na jednu speciální kartu, která je vedena vždy v ceně za MJ 1 Kč. Následně se tato částka na kartě kumuluje ze všech příjemek. Na konci každého měsíce se následně spouští akce, která dle vzorce, který nám byl předán a kontrolován několika auditory, rozpustí do výdeje. Daný vzorec je stanoven tak, že částka se zcela rozpustí až v momentě, kdy je vyskladněn celý sklad. Více k tomuto je v příručce SQL ekonomu v kapitole 9.7.4.
Rozdíly v zaokrouhlení ze skladových karet a výdejek
Ve skladových kartách může vzniknout rozdíl v zaokrouhlení hlavně v případech, kdy se stav materiálu dostává blízko k nulovému stavu a nejčastěji při stavu 0. V systému máme nastaveno to, že materiál, který má stav 0, nemůže mít žádnou skladovou hodnotu. Některé softwary toto umožňují a dle nás po konzultaci s daňovými poradci je naše řešení správnější, i když je možné ocenit i nic nějakou hodnotou. Daným firmám se pak dost špatně argumentuje finančním kontrolám, že na skladě mají položku v ceně třeba 1000 Kč, ale je to položka, která má stav 0.
Protože my tento paradox řešíme tak, že když je stav 0 v MJ, pak i stav v Kč nulujeme ať je na kartě jakýkoliv stav v Kč. Rozdíly v tomto případě tedy nejčastěji vzniknou právě v tomto momentu vyskladnění celého skladu. To může vzniknout v momentě výdejky, kdy dané množství se vydává na několik výdejek a na každé z nich je rozdíl v řádu pod haléři tedy např. 0,003 Kč. Součtováním těchto rozdílů z několika výdejek. Např. 4 * 0,003 = 0,012, tedy již jeden haléř, který ale není účtován na žádné výdejce, protože každá z výdejek má rozdíl 0,003, což po zaokrouhlení je méně než 0,01.
Příklad při použití shodné položky z předchozího případu:
Vydám 123 MJ v ceně 0,0129, což je 1,5867, tedy po zaokrouhlení 1,59. Toto bude zaúčtováno do účetnictví. Pokud takovýchto výdejek budu mít více, pak daný rozdíl 0,0033 z každé výdejky (již od 2 výdejek, kdy bude rozdíl 0,0066, tedy 0,01) bude v součtu dělat rozdíl v zaokrouhlení.
Dalším speciálním případem, kdy ale mohou vzniknout i větší rozdíly je vratka materiálu dodavateli. Hlavní problém je v tom, že sklad se stále průměruje a tedy pokud v době příjemky byl na skladě již nějaký stav v jiné ceně a následně Vám bude dodavatel dobropisovat nějaký materiál a stav po tomto dobropisu bude 0 (nebo blízký 0).
Příklad:
Na skladě je již položka v ceně 12,365 a počtu 23 MJ, tedy v 284,395, po zaokrouhlení 284,40.
Je přijímáno 30 MJ v ceně 15 Kč, tedy 450 Kč. V tomto momentě systém provede zprůměrování karet. Tedy sečte předcházející stav v Kč a MJ a tento podělí. (284,40+450) / (23+30)= 13,856603773584905660377358490566, tedy cenu za MJ zaokrouhlí na 13,8566. Stav v MJ bude 53 ks a stav v Kč 734,40.
Nyní jsou vytvořeny výdejky, které v součtu budou mít odebráno 23 MJ. Tedy 23*13,8566= 318,7018, tedy zaokrouhleno 318,70. Stav na skladě tedy po těchto výdejkách bude 30 MJ a v Kč 415,70.
Zjistíte, že přijímané zboží má nějakou vadu nebo odběratel dodávku zrušil a Vy se domluvíte s dodavatelem, že mu materiál vrátíte. On Vám vyhoví a vystaví dobropis, kde bude fakturováno -30 MJ v ceně 15 Kč, tedy -450 Kč. V tomto momentě tedy na toto děláte příjemku, kde zadáte totéž, aby cena příjmu seděla s došlou fakturou. Systém tedy provede zprůměrování stavu skladu metodou váženého průměru. Tedy sečte počet MJ a stav v Kč a tento podělí. (415,70-450) / (30-30). V tomto případě je to tedy matematická výjimka. Softwary, které nechávají stav v 0 MJ v ceně, to provedou tak, že obě hodnoty řeší zvlášť a tedy v celkové hodnotě Kč nechají 415,7-450=-34,3 a stav v MJ dají na 0. Cenu za jednotku v tomto případě nepočítají, protože by došlo k matematické chybě. Mají tedy na skladě položku v 0 MJ v ceně -34,3. Jak jsem již zmínil, pak my v tomto případě vynulujeme i stav v Kč a daný rozdíl účtujeme v účetním dokladu jako rozdíl v zaokrouhlení.
Tento rozdíl v zaokrouhlení se účtuje účetním dokladem skladu na účty, střediska a zakázky, které máte nastaveny v číselníku zaúčtování materiálu (menu Sklad / Číselníky / Zaúčtování materiálu).

Záporné stavy na kartách

Dalším problémem je povolení záporných stavů na kartách. V případě, že máte povoleny záporné stavy, pak se může velmi jednoduše stát, že se vytvoří velký rozdíl v zaokrouhlení a ještě navíc se velmi znehodnotí skladová průměrná cena. Problém zde může nastat například takto: Na skladě máte stav materiálu v ceně 10 Kč a ve stavu 15 ks, tedy celkově 150 Kč. Protože máte povoleny záporné stavy systém povolí vydat i vyšší počet MJ než je stav. Vydáme tedy např. 25 ks, čímž se dostaneme na stav -10 ks a celkově -100 Kč. Následně přijmete 12 ks v ceně 9 Kč, tedy celkem za 108 Kč. Průměrová v tomto momentě říká, že se sečtou celkové ks a celkové Kč a jejich podíl dává novou průměrnou cenu. V tomto případě tedy (-100+108)/(-10+12)=4. Tedy v tomto momentě bude průměrná skladová cena 4 Kč a to i přesto, že předcházející cena byla 10 Kč a příjem 4 Kč. Extrém však může nastat i opačný a to tak, že by příjmová cena byla 11 Kč. V tom případě by výpočet byl následující: (-100+132)/(-10+12)=16. Tedy nová průměrná cena by byla 16 Kč. A může ještě nastat další problém a to v případě, že nová cena by byla 8 Kč. Pak cena bude stanovena (-100+96)/(-10+12)=-2. Tedy v tomto případě by měla být průměrná cena -2 Kč. V tomto případě však náš systém řekne, že záporná cena je nesmysl a stanoví, že nová průměrná cena bude 0 Kč a daný rozdíl (-2 Kč * 2 ks = -4 Kč) dá do rozdílů v zaokrouhlení.

Řešení rozdílů v zaokrouhlení

V případě, že existují větší rozdíly v zaokrouhlení, je vhodné nejprve zjistit na jakých kartách se tento problém vyskytuje. K tomu smlouží tisková sestava ve skladových kartách R4. Rozdíly v zaokrouhlení dle karet. Poté co zjistíte z této sestavy karty, které způsobují velký rozdíl je nutné se podívat na pohyby dané karty. To provedeme přes tlačítko Akce / Pohyby a následně je vnodné vytisknout sestavu Skladové pohyby zjednodušené. Zde by se mělo zjistit v jakém momentě se systém dostal do záporných stavů v rámci nějakého dne, případně kdy byl stav karty vynulován. Na tyto místa je nutné se zaměřit. V případě, že se šlo do záporných stavů, pak to vyřešit změnou datumů dokladů tak, aby v každém dni byl stav kladný nebo maximálně nulový. Poté co se všechny tyto problémy vyřeší je vhodné provést v menu Sklad / Akce / Přepočet skladových cen, čímž se provede přepočítání cen a zminimalizují se rozdíly v zaokrouhlení. Pokud i tak zůstanou velké rozdíly v zaokrouhlení budou nejpravděpodobněji způsobeny vratkou dodavateli v jiné ceně než je aktuálně průměrná s tím, že se stav karty vynuluje, případně dostane blízko nule. Zde s tím následně již není možné z hlediska skladu nic provést a je vhodné si vyjet právě sestavu pohybů, kde se daný rozdíl dobře zviditelní a na základě tohoto pohybz provést přeúčtování všeobecným účetním dokladem z rozdílů v zaokrouhlení na jiný výsledovkový účet rozdílů cen.